Pražské pracovní vozy dneška

stav:duben 2000

(Fotografie jednotlivých vozů jsou k dosažením odkazem z tabulky na konci textu)

K tramvajovým systémům už od jejich počátku patřila i pracovní vozidla, která nesloužila žádným zjevným přepravním úkolům, ale byla nutná pro zajištění různých činností nezbytných pro hladký provoz – odklízení sněhu, čištění a broušení kolejnic, atp. Jejich podoba byla různá, od primitivních nástaveb montovaných na běžné vozy, přes různé obvykle tlačné mechanismy až po speciální samohybná vozidla. Když začala být vyřazovaná první generace tramvají, mohly se jako pracovní vozidla použít i staré, pro osobní dopravu už nevhodné vozy.

Praha nebyla v této oblasti výjimkou. První speciální motorové vozy se objevily roku 1899 (sněhové pluhy), provozovaná byla celá řada vozidel. Postupně se pro různé účely začaly upravovat i vyřazené tramvajové vozy. Po druhé světové válce už nové pracovní vozy nebyly pořizované (s výjimkou jednoho kolejového brusu a dvou elektrických posunovacích lokomotiv pro dílny v Rustonce). Když v roce 1974 staré dvounápravové vozy oficiálně dojezdily, celá řada jich přežívala dál v pracovní podobě.

Moderní tramvaje typu T si na své zařazení jako pracovní vozy musely počkat celou řadu let. Ačkoliv v 70.letech byly některé vozy T1 používány jako pracovní (např.5005 a některé další), nebyly na nich provedeny jakékoliv úpravy, nebo změna čísel. Většinou se vozy vrátily do osobní přepravy zpět. Jistou výjimkou byly vozy 5200 (měřící vůz, ex.5007) a reklamní 5201 (ex.5048). Vozům T3 se ale takové zařazení spíše vyhýbalo. Až v roce 1982 byl do provozu zařazen první školní vůz přestavěný z vozu osobní dopravy, následující rok začal být přestavován vůz T3 pro posun v hostivařských dílnách. V roce 1984 byly vyčleněna skupina tramvají a zařazena jako pracovní vozy – včetně prvního prototypu 6101. Tyto vozy se neudržely v provozu příliš dlouho, ale nový trend započal. Ve druhé polovině 80.let začaly být vozy T3 houfně upravované na pracovní a původní dvounápravové vozy začaly být stahovány z těchto výkonů.

Po roce 1992 už přestaly být prakticky všechny bývalé dvounápravové služební vozy používané pro služební účely (nákladní vlečné vozy následovaly roku 1993), byť několik jich ještě existuje dodnes (obvykle jsou ve stavu muzea, kde se s nimi počítá jako s možnou rezervou pro rekonstrukci, vůz 4217 je používán k posunu a ke služebním jízdám muzea). Jako služební se už používal výhradně typ T3, upravený do celé řady nejrůznějších podob.

Ačkoliv se zdálo, že dvounápravové vozy nemají budoucnost, v roce 1997 byl do aktivní služby navrácen kolejový brus 4092 vyrobený v roce 1966 u firmy Schörling v západoněmeckém Hannoveru – stalo se tak po zničení do té doby používaného kolejového brusu.

Pracovní vozy se budou pochopitelně používat i nadále. Je otázkou, jaká zajímavá vozidla budou zařazena do provozu, a zda se někdy dočkáme třeba pracovního vozu postaveného z typu T6.

Školní vozy (5501-5519 (5511-5519 druhé označení))

Školní vozy jsou dodnes nejpočetnějším reprezentantem pracovních vozů. Samozřejmě již od počátku provozu těchto vozů v Praze musely být využívány ke služebním jízdám. K tomu se ale nepoužívaly žádné dlouhodobě vyhrazené vozy, šlo o běžné vozy T3 z osobní dopravy, jejichž jediným vybavením bylo tlačítko, kterým mohl instruktor nouzově zastavit vůz.

První vyhrazený školní vůz byl do provozu zařazen až roku 1982. Na první pohled byl typický podle „inverzního“ červenobílého nátěru s pruhy a s výraznými nápisy „Cvičná jízda“. Dalším výrazným rysem byly zaslepené prostřední dveře. I uvnitř skrýval vůz řadu změn, v zadní části byly paralelně zapojeny trakční agregáty sloužící demonstračním účelům (bylo tak možné za jízdy sledovat jejich činnost), vůz má navíc zdvojené řízení (instruktor může jednak zasahovat do řízení, může i simulovat určité poruchy). V roce 1985 následoval další vůz 5502. Ten byl zamýšlen jako „vůz pro kondiční jízdy“, neměl odstraněné střední dveře, ani duplicitní agregáty. Instruktor také nemohl přímo zasahovat do řízení vozu, ale mohl jej v případě potřeby zastavit. Téhož roku následoval další vůz 5503, bližší vozu 5501, ale se středními dveřmi a bez duplicitních agregátů. Ve druhé polovině 90.let následovaly další vozy až do čísla 5511, všechny charakteristické „inverzním“ červenobílým nátěrem. Některé starší vozy také byly modernizované, obvykle postupným doplňováním výbavy na úroveň vozu 5501, byly jim rovněž odstraňované střední dveře (5502, 5503, 5506), vůz 5506 měl po dílenské opravě jako první navíc odebranou polovinu předních dveří (čímž byl získán pohodlnější prostor pro instruktora).

V roce 1998 byly jako školní vozy upraveny další, čísel 5512 – 5517. Ty byly určené jako druhé vozy do spřažených souprav, a prozatím na nich (kromě změny evidenčního čísla) nebyly provedené žádné úpravy (mají dokonce nadále elektronické označovače jízdenek) nebyl jím změněn nátěr. V roce 1999 byly do provozu dány další dva vozy 5518 (v „maximální výbavě“, zaslepené prostřední dveře a odebraná polovina předních dveří), a hlavně vůz 5519. To je první školní vůz s tyristorovou elektrickou výzbrojí. Tento vůz je velmi progresivně vybaven dvěma jízdními řadiči – jak klasickým nožním, tak i ručním (použitém na vozech T6), v činnosti ovšem může být jen jeden. Ve stavbě je další vůz 5520

Do dnešních dnů zůstaly zachované vozy 5501-5506, 5511, 5512-5519 a rozestavěný 5520. Většina vozů je soustředěna ve vozovnách Pankrác a Vokovice.

Pracovní vozy (5511-5518 první označení, 5531-5535, 5537-5539, 5552, 5557)

Jak již bylo řečené, odhlédneme-li od vozů T1 používaných jako pracovní byly v roce 1984 vyčleněny některé vozy T3 z prvních sérií jako pracovní. Na vozech nebyly obvykle provedeny žádné úpravy, s výjimkou bezpečnostního nátěru předních čel (doplněním šikmých bílých pruhů). V roce 1985 byly některé vozy přeznačeny jako 5511-5518, ale prakticky obratem byly záhy vyřazeny. Postupem doby byly upravovány další vozy, ale většina jich měla velmi krátkou životnost, byť některé byly paradoxně rekonstruované do provozního stavu pro ukrajinský Krivoj Rog, kde jezdí na částečně podzemní rychlodráze!. Až vozy 5531, 5533 a 5539 „vyrobené“ v letech 1989 a 1992 se udržely v provozu více let. Zatím poslední úpravou na pracovní vozy jsou vozy 5552 a 5557 upravené v letech 1996-7. Kromě nich je ještě zachován vůz čísla 5533.

Některé další vozy byly vyčleněny jako pracovní, aniž by na nich bylo provedené přečíslování. Týkalo se to například vozů 6109-6111 a 6134. Další vozy jsou vedené jako pracovní vozy střešovického muzea a slouží jako skladiště (6336, 6338, 6410 a 6418). Je vysoce pravděpodobné, že ve vozovnách se jako „pracovní“ (tedy jako sklady) používají další dlouhodobě odstavené, nebo již administrativně vyřazené.

Posunovací vozy dílen (5550, 5551)

V letech 1983-1984 byl pro posun v dílnách dopravního podniku upraven vůz 6284. Byly na něm provedeny úpravy dost zásadního charakteru, vůz byl celkově zkrácen (zmenšen byl i rozvor podvozků), byl přestavěn na obousměrný a byla mu dosazena tyristorová výzbroj (nutno zmínit že tyto úpravy proběhly v duchu hesla „z nouze ctnost“, neboť vůz utrpěl značné poškození vozové skříně, která byla ohnuta a DP tehdy neměl technické vybavení na její narovnání). Opatřen pak byl oranžovohnědým nátěrem. Vůz je dodnes používán pro účely posunu s opravovanými vozy v ústředních dílnách v Hostivaři. Protože se upravený vůz osvědčil, byl v roce 1988 upraven stejným způsobem druhý vůz. Oba vozy jsou v provozu dosud, od roku 1995 jsou opatřeny atraktivním žlutočerným nátěrem. Je prakticky vyloučené se s nimi setkat mimo objekt ústředních dílen.

Sněhové pluhy (5401-5408, 5536, 5540-5549, 5647)

Další velmi početná skupina vozů se začala tvořit v roce 1985. To už bylo jasné, že staré dvounápravové pluhy dosluhují. V ústředních dílnách bylo upraveno celkem 10 vozů tak, že pod stanoviště řidiče byla dosazena šípová radlice, polovina předních dveří byla za tím účelem zkrácena o zhruba ? délky. Přečíslovány byly na 5540-5549. Z deseti takto upravených vozů byly dva vyřazeny ještě téhož roku, ale ostatní se osvědčily a byly v zimních měsících používané. V roce 1987 byl jako pluh upraven vůz 5536, v roce 1989 další, poněkud nelogicky označený jako 5647.

V polovině 90.let bylo zjevné že i tyto vozy už dosluhují. V roce 1995 bylo proto na sněhové pluhy přestavěno dalších 8 vozů, označených jako 5401-5408. I těmto vozům byla zkrácená spodní část poloviny předních dveří a byla jim dosazena šípová radlice. Tyto vozy jsou dosud v provozu, jsou po jednom přiděleny každé vozovně (poslední číslice inventárního čísla vyjadřuje jeho přidělení podle číslovacího schématu pražského DP postaveného na očíslování abecedně seřazených názvů vozoven čísly 1 až 8).

Reklamní vozy (5201, 5519 první označení)

Ačkoliv reklama před rokem 1990 hrála menší roli v systému plánované ekonomiky, reklamní vozy byly čas od času potřebné. V roce 1977 tak byl upraven pro tuto službu vůz T1 evidenčního čísla 5048 který nahradil do té doby používaný dvounápravový reklamní vůz 4100. Na boční stěny byly možné umístit podélné reklamní panely; propagovaly se obvykle různé jednorázové akce (výstavy, filmová a divadelní představení), anebo reklamy pro nábor pracovníků k DP. V místech původního úzkého transparentu pak byl vložen nápis „reklamní vůz“. Další změny provedeny nebyly, vůz dostal nejprve označení 4101, ale v krátkosti byl přeznačen na 5201. Poté byl už vcelku pravidelně využíván, jezdil prakticky denně a podle stanoveného jízdního řádu objížděl předem stanovené úseky. Zrušen byl v roce 1987. To již byl v provozu od roku 1985 druhý reklamní vůz označený jako 5519. Ten byl upraven z vozu T3, opět dosazením podélných panelů na čelní stěny. Na tomto voze také nebyly prováděny žádné další změny. Tento vůz jezdil už jen sporadicky až do roku 1995, kdy mu byly tyto panely odňaty a vůz byl zařazen zpět do osobní dopravy (!) pod původním číslem 6129. Tuto službu si ale moc neužil a byl znovu převeden, tentokrát na školní vůz 5513!

Praktická potřeba reklamního vozů je v dnešní Praze poměrně malá, protože veškeré podobné služby jsou schopné zajistit vozy nasazené na pravidelných linkách, ať už mají celovozový reklamní nátěr, anebo jsou na nich nalepeny velké samolepky s reklamními motivy. V případě zájmu jsou vypravované jako „reklamní“ vozy dvounápravové komerční vozy, nezřídka s přivěšenými nákladními vozy.

Kolejové brusy (4092 a 5571)

V roce 1966 byl v Praze do činné služby zařazen dvounápravový vůz hannoverské firmy Schörling, pocházející ze „série“ tří vozů zakoupených v letech 1966 – 1970 pro Bratislavu, Brno a Prahu. Broušení kolejnic obstarávaly u tohoto vozu dva brusné karborundové kameny s proměnnou, hydraulicky ovládanou mírou přítlaku na kolejnice. Kromě toho byl vůz vybaven vodní jímkou (při broušení musí být kolej máčena) a čtyřmi sypači písku. Kromě broušení byl vůz využíván v zimě i k posypu kolejnic.

Vůz Schörling byl využíván vcelku úspěšně, ale už od roku 1986 se počítalo s postavením speciálního vozu T3 pro tento účel (vůz byl zamýšlen jako náhrada za dvounápravový brus 4091 přestavěný z vozu osobní dopravy 297). Rekonstrukce vozu 6235 na kolejový brus 5571 byla ukončena v roce 1988. Nový vůz dostal samozřejmě opět stejnou výbavu jako vůz 4092. Upraven byl na obousměrný dosazením druhého stanoviště řidiče, zadní dveře byly přemístěny do druhé bočnice. Po dokončení tohoto vozu byl původní vůz 4092 odstaven, používán byl převážně vůz 5571. V listopadu 1996 ovšem došlo k požáru tohoto vozu, který byl následně sešrotován. Do provozu byl proto urychleně navrácen původní kolejový brus Schörling, který naštěstí nebyl zrušen. Vůz je pro broušení kolejnic používán dodnes. Kromě toho byla „objevena“ další vlastnost – vůz má ruční kontrolérové řízení a proto je využíván též ke kursu řidičů pro historické dvounápravové vozy (linka 91 a komerční jízdy).

Vyhlídkové vozy (5500, 5601, 5602)

Zvláštní skupinkou vozů jsou tři vyhlídkové vozy používané sporadicky pro zvláštní jízdy – z administrativního hlediska jde o vozy pro zvláštní jízdy. Historicky prvním byl vůz 5500. Šlo o první vůz T4, který byl dodán do Jugoslávie, avšak vrácen zpět v roce 1969, od května 1970 zařazený do služby u pražského DP. Vůz, lišící se užší vozovou skříní (2200 mm oproti 2500 mm u vozů T3) je dodnes jediným vozem T4 provozovaným na území bývalého Československa. Jediný atypický vůz pochopitelně nebyl zařazen do osobní dopravy, ale byl vyčleněn pro zvláštní jízdy na objednávku. Byly mu odstraněny zadní dveře, sedadla v zadní části byly vyvýšeny. Doplněno bylo sedadlo průvodce otočené o 90 stupňů, vůz byl vybaven rozhlasovým zařízením, a natřen nátěrem ve dvou odstínech modré barvy a od té doby je příležitostně využíván. Navzdory nepříliš vysokému využití jezdí dodnes, byl mu pouze změněn nátěr na kombinaci bílé a modré (nátěr vlastně odpovídá zcela cvičným vozům, pouze místo červené je použitá modrá a místo nápisu Cvičná jízda je nápis Vyhlídkový vůz). Vzhledem ke kresbě slunce na bočnici se pro něj někdy používá toto označení.

V roce 1989 byly na vyhlídkové upraveny další dva vozy T3. I jim byly odstraněny zadní dveře a byly jim dosazeny sedadla v uspořádání 2+2. Rovněž tyto vozy byly natřené v kombinaci modré a bílé a jsou v provozu. Všechny tři vozy jsou deponované rovněž ve Střešovicích. Je nutné zmínit, že dopravní podnik používá další historická vozidla na pravidelné i objednané jízdy, ty už se ale vymykají charakteru „pracovních vozů“.

Měřící vozy (5200, 5521, 5522)

Když se na počátku 70.let přešlo na pantografový provoz, byly původní pevné závěsy nahrazené výkyvnými, čímž se dosahovalo menšího opotřebení pantografu (který mohl být opotřebován po celé své šířce). Tím vyvstala nutnost měřit hodnoty troleje. Pro tyto účely byl vlastní silou přestavěn vůz T1 původního označení 5007. Byl mu dosazen druhý pantografový sběrač, na kterém bylo 11 navzájem izolovaných kovových segmentů. Pokud byl výkyv trolejového drátu vyšší než 40 cm, bylo to signalizováno akustickým zařízením. Současně mohl vůz měřit výšku troleje, a to odporovým snímačem, jehož hodnota v ohmech se měnila v závislosti na úhlu mezi spodním ramenem pantografu a jeho základnou. Současně s tím byla do vozu instalované měřící zařízení, které obě hodnoty zaznamenávalo. Vůz s novým označením 5200 poté pravidelně projížděl pražskou tramvajovou síť až do svého vyřazení.

V roce 1988 (definitivně 1990) byl dán do provozu další vůz 5521, konstruovaný jako náhrada dvounápravového měřícího vozu 4100. Ten rovněž slouží k měření, ale jiného charakteru – zde je možné měřit např.zkratové proudy pro kontrolu a nastavování rychlovypínačů v měnírnách a měřením napětí v troleji. Mezi zvláštní výbavu patří zejména prosklená vyvýšená plošina v zadní části vozu sloužící k vizuální kontrole troleje a pátá, hydraulicky ovládaná měřící náprava s koly o malém průměru.

Roku 1989 byl uveden do provozu vůz 5522, který byl určen jako náhrada za popsaný měřící vůz T1 5200. Byl stejně vybaven (přístroje měly ovšem modernější podobu) a vůz 5200 beze zbytku nahradil. Jezdil do roku 1997, kdy byl bez náhrady odstaven a následujícího roku zrušen. Jediným zachovaným měřícím vozem je tak 5521, který je dodnes deponovaný ve vozovně Kobylisy.

Mazací vůz (5523)

Mazací vůz 5523 pocházející z vozu 6205 byl do provozu zařazen v roce 1989 jako náhrada za mazač troleje staré stavby 4049. Na střechu vozu byla dosazena dutá tyč (vzhledem připomínající trolejbusový sběrač), která zajišťovala přenos mazadla (technický lůj s grafitem) na trolej. Současně s tím byl zřízen výřez ve střeše pro obsluhu, která tak mohla sledovat činnost mazací tyče.

Oranžovohnědý vůz, deponovaný v bývalé vozovně Orionka byl poté využíván pro mazání troleje až do roku 1996 kdy byl vyřazen. Důvodem pro jeho vyřazení byla výměna smykadel u všech pantografů pražských tramvajových vozů, mazání troleje tak není potřeba

Zkušební vůz (5530)

Od roku 1991 byl ve vozovně Hloubětín deponován bývalý vůz osobní dopravy 6528. Tento vůz byl určen pro zkoušky nových zařízení, vyvíjených pro zamýšlenou (a vlastně dodnes nerealizovanou) modernizaci pražských tramvají. Vůz byl natřen namísto červené barvy brčálově zeleným nátěrem a dostal číslo 5530. Využíván byl (hlavně mimo vozovnu) pro zkušební účely spíše sporadicky, častěji jezdil jako školní anebo služební vůz a vyřazen byl v roce 1996, fyzicky zrušen v roce 1998.

Nákladní vůz (5572 a nerealizovaný 5573)

V roce 1991 byl rekonstruován vůz 6498 na nákladní 5572. Vozu byla odňata celá zadní část skříně, místo ní byla zřízena otevřená plošina pro převoz nákladů. Současně byla na vozidlo nainstalovaná hydraulická ruka, pomocí níž mohl vůz samostatně nakládat a vykládat materiál, vůz rovněž dostal tyristorovou výzbroj.

Bohužel, vůz přišel poněkud pozdě v době, kdy je dopravní podnik dostatečně vybaven automobily. Praktické využití vozu 5572 bylo a je naprosto minimální, vůz je i nadále ve stavu.

Obdobným způsobem byla rozpracovaná přestavba vozu 6436. Ten byl určen nejprve pro egyptskou Káhiru (!), když tam ale byla objednávka stornovaná, počítalo se, že vůz zůstane v Praze pod číslem 5573. Vzhledem k nízkému využití sesterského vozu 5572 ale zůstal vůz nedokončen.

Nerealizovaný vůz na přepravu podvozků (5800)

Zatím posledním „typem“ pracovního vozu se mohl stát vůz na přepravu podvozků. Tato role byla určena pro nešťastný prototyp rekonstrukce vozů T3 8200 (ex.7007). Modernizovaný vůz byl po vyzkoušení odstaven bez využití. Kromě možnosti na odprodej do Olomouce se s ním v letech 1997-1998 uvažovalo na přestavbu pro vůz na přepravu podvozků. V principu by se vůz pod zamýšleným inv.číslem 5800 měl podobat popsanému vozu 5572, ale měl by být vybaven zařízením pro naložení podvozků bez dalšího mechanismu. Projekt se nakonec nerealizoval. Vůz 8200 je bez využití i nadále odstaven v ústředních dílnách a přeprava podvozků se řeší jiným způsobem.

Jiné účely

Některé další vozy byly využité i k dalším účelům. Vůz 6270 byl na sklonku 80.let vyčleněn k měření jízdní doby v jednotlivých traťových úsecích pro účely sestavení chronometrážních tabulek. V letech 1989-1990 využívala vozovna Pankrác „svačinové“ vozy odstavované v prostorách manipulačních kolejí v ul.Na Zámecké (šlo o vozy 6309, 6362, 6385, 6408). Poněkud bizarní je použití vozu T3 6355 v roce 1999 jako provizorní vrátnice ve vozovně Žižkov.

Přehled pracovních vozů typů T

Evid.č.	Zařazen	Původ.č.	Popis	Vyřazen
5200	1978	5007	měřící vůz, T1	1990
5201	1977	5048	reklamní vůz T1	1988
5401	1995	6547	sněhový pluh, vozovna Hloubětín	ve stavu
5402	1995	6592	sněhový pluh, vozovna Kobylisy	ve stavu
5403	1995	6593	sněhový pluh, vozovna Motol	ve stavu
5404	1995	6391	sněhový pluh, vozovna Pankrác	ve stavu
5405	1995	6375	sněhový pluh, vozovna Strašnice	ve stavu
5406	1995	6433	sněhový pluh, vozovna Střešovice	ve stavu
5407	1995	6585	sněhový pluh, vozovna Vokovice	ve stavu
5408	1995	6578	sněhový pluh, vozovna Žižkov	ve stavu
5500	1970	-	vyhlídkový vůz, T4, modrý nátěr	ve stavu
5501	1982	6190	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5502	1985	6197	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5503	1985	6163	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5504	1985	6196	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	ve stavu
5505	1985	6164	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	ve stavu
5506	1985	6215	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5507	1985	6187	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	1997
5508	1987	6193	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	1990
5509	1991	6424	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	ve stavu
5510	1991	6377	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	1998
5511 (i)	1984	6121	pracovní vůz	1985
5511 (ii)	1991	6340	školní vůz, nátěr s pruhy, střední dveře zachov.	ve stavu
5512 (i)	1984	6167	pracovní vůz	1985
5512 (ii)	1997	6207	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5513 (i)	1984	6101	pracovní vůz, z prototypu T3!	1985
5513 (ii)	1997	6129	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5514 (i)	1984	6112	pracovní vůz	1985
5514 (ii)	1997	6140	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5515 (i)	1984	6151	pracovní vůz	1985
5515 (ii)	1997	6141	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5516 (i)	1984	6131	pracovní vůz	1985
5516 (ii)	1997	6199	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5517 (i)	1984	6159	pracovní vůz	1985
5517 (ii)	1997	6147	školní vůz, původní nátěr	ve stavu
5518 (i)	1984	6128	pracovní vůz	1985
5518 (ii)	1999	6470	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5519 (i)	1985	6129	reklamní vůz	1995
5519 (ii)	1999	8088 (i)	školní vůz, nátěr s pruhy, bez středních dveří	ve stavu
5520	(2000)	6312	školní vůz, t.č. ve stavbě	-
5521	1989	6258	měřící vůz, oranžový nátěr	ve stavu
5522	1989	6226	měřící vůz, původní nátěr	1998
5523	1990	6205	mazací vůz, měl oranžovohnědý nátěr	1996
5530	1991	6528	zkušební vůz, měl zelenokrémový nátěr	1996
5531	1989	6313	pracovní vůz	1998
5532	1987	6203	pracovní vůz	1989
5533	1992	6591	pracovní vůz, vozovna Motol	ve stavu
5534	1987	6261	pracovní vůz	1995
5535	1987	6279	pracovní vůz	1995
5536	1987	6220	pracovní vůz	1995
5537	1987	6212	pracovní vůz	1992
5538	1987	6278	pracovní vůz	1995
5539	1992	6501	pracovní vůz	1998
5540	1985	5512 (i)	sněhový pluh, původně 6167	1995
5541	1985	6162	sněhový pluh	1995
5542	1985	6143	sněhový pluh	1995
5543	1985	6133	sněhový pluh	1995
5544	1985	5514 (i)	sněhový pluh, původně 6112	1985
5545	1985	6104	sněhový pluh	1995
5546	1985	6105	sněhový pluh	1988
5547	1985	6173	sněhový pluh, ve skutečnosti k úpravě ani fyzickému přečíslování nedošlo, vůz zrušen	1985
5548	1985	6233	sněhový pluh	1995
5549	1985	6157	sněhový pluh	1989
5550	1984	6284	zkrácený posunovací vůz ÚD Hostivař	ve stavu
5551	1988	6285	zkrácený posunovací vůz ÚD Hostivař	ve stavu
5552	1996	6474	pracovní vůz (Kobylisy)	ve stavu
5557	1997	6152	pracovní vůz (Vokovice)	ve stavu
5571	1988	6235	kolejový brus, měl oranžovohnědý nátěr	1997
5572	1991	6498	nákladní vůz s hydraulickou rukou	ve stavu
5601	1989	6384	vyhlídkový vůz, modrokrémový nátěr	ve stavu
5602	1989	6400	vyhlídkový vůz, modrokrémový nátěr	ve stavu
5647	1989	6366	sněhový pluh	1995

V tabulce jsou uvedené jen dokončené vozy, nejsou uvedeny vozy, které nebyly přeznačené (byly veskrze používané jen krátce). Kromě nich je ve stavu i dvounápravový kolejový brus 4092 z roku 1966.

Autor děkuje Janu Čechovi a Ivo Mahelovi za cenné připomínky k tématu