1. Úvod
Na rozdíl od České republiky, kde nikdy nebylo příliš mnoho veřejných
drah úzkého rozchodu jimi bylo území býv. NDR doslova protkáno. Úzkorozchodné
železnice se zde budovaly jako doplněk těch velkých v místech kde nestačily
finanční prostředky, ale velice brzy se tyto dráhy svým významem dostaly
na úroveň vedlejších normálněrozchodných drah. Až překotný vývoj úzkorozchodných
drah znamenal propojování jednotlivých drah do velkých sítí, které nezřídka
dosahovaly několika set kilometrů.
Provozní vývoj úzkorozchodných drah byl do jisté míry všude stejný.
Rychlý rozvoj, ustálení provozu na několika párech osobních nebo smíšených
vlaků, poměrně silný nákladní provoz. Od 30.let se projevovala konkurence
a některé dráhy začaly upadat. Po druhé světové válce byly některé dráhy
zničeny a neobnoveny, nebo byly dokonce těsně po válce rozebrány a jako
trofejní materiál převezeny do tehdejšího SSSR. Všeobecný úpadek těchto
drah nastal v 50. a 60.letech - i když se automobilismus nerozvíjel v NDR
tehdy nijak bouřlivě, přece jen došlo k úpadku nákladní dopravy, osobní
dopravu pak bylo jednodušší nahradit autobusy. Většina drah tak zanikla
nejpozději na začátku 70.let. Stále existoval ale poměrně značný počet
těchto drah, které byly provozovány i nadále výhradně v parní trakci. Nutnost
šetřit ropou značně prodloužila životnost těchto drah, které bez větších
změn jezdily až do počátku 90.let.
Změněná situace ve znovusjednoceném Německu postavila dráhy do špatné
situace, pesimisté předpokládali krátkou likvidaci. Úzkorozchodné dráhy
však nakonec dokázaly takřka nemožné, a i v této době obhájily svojí existenci.
Většina drah se dostala do majetku soukromých společností. I když je parní
provoz omezován, lze předpokládat že tyto dráhy budou fungovat i nadále.
Předmětem následujícího materiálu bude stručný popis všech veřejných
úzkorozchodných drah, které se nacházely na území býv.NDR, s výjimkou úzkorozchodných
drah, které se staly součástí tramvajové sítě a s výjimkou různých zábavních
drážek bez praktického významu (pionýrské, dnes parkové dráhy). Vzhledem
k jejich značnému počtu budou rozděleny podle (dnešních spolkových zemí).
2. Mecklenbursko - Pomořansko (Mecklenburg-Vorpommern)
3. Brandenbursko a Berlín (Brandenburg, Berlin) 4. Durynsko (Thüringen)