Úzkorozchodné dráhy bývalé NDR

1. Úvod
Na rozdíl od České republiky, kde nikdy nebylo příliš mnoho veřejných drah úzkého rozchodu jimi bylo území býv. NDR doslova protkáno. Úzkorozchodné železnice se zde budovaly jako doplněk těch velkých v místech kde nestačily finanční prostředky, ale velice brzy se tyto dráhy svým významem dostaly na úroveň vedlejších normálněrozchodných drah. Až překotný vývoj úzkorozchodných drah znamenal propojování jednotlivých drah do velkých sítí, které nezřídka dosahovaly několika set kilometrů.
Provozní vývoj úzkorozchodných drah byl do jisté míry všude stejný. Rychlý rozvoj, ustálení provozu na několika párech osobních nebo smíšených vlaků, poměrně silný nákladní provoz. Od 30.let se projevovala konkurence a některé dráhy začaly upadat. Po druhé světové válce byly některé dráhy zničeny a neobnoveny, nebo byly dokonce těsně po válce rozebrány a jako trofejní materiál převezeny do tehdejšího SSSR. Všeobecný úpadek těchto drah nastal v 50. a 60.letech - i když se automobilismus nerozvíjel v NDR tehdy nijak bouřlivě, přece jen došlo k úpadku nákladní dopravy, osobní dopravu pak bylo jednodušší nahradit autobusy. Většina drah tak zanikla nejpozději na začátku 70.let. Stále existoval ale poměrně značný počet těchto drah, které byly provozovány i nadále výhradně v parní trakci. Nutnost šetřit ropou značně prodloužila životnost těchto drah, které bez větších změn jezdily až do počátku 90.let.
Změněná situace ve znovusjednoceném Německu postavila dráhy do špatné situace, pesimisté předpokládali krátkou likvidaci. Úzkorozchodné dráhy však nakonec dokázaly takřka nemožné, a i v této době obhájily svojí existenci. Většina drah se dostala do majetku soukromých společností. I když je parní provoz omezován, lze předpokládat že tyto dráhy budou fungovat i nadále.
Předmětem následujícího materiálu bude stručný popis všech veřejných úzkorozchodných drah, které se nacházely na území býv.NDR, s výjimkou úzkorozchodných drah, které se staly součástí tramvajové sítě a s výjimkou různých zábavních drážek bez praktického významu (pionýrské, dnes parkové dráhy). Vzhledem k jejich značnému počtu budou rozděleny podle (dnešních spolkových zemí).

2. Mecklenbursko - Pomořansko (Mecklenburg-Vorpommern)

    2.1 Rűgensche Kleinbahnen
    2.2 Franzburger Kreisbahnen
    2.3 Doberan-Heiligendammer Eisenbahn
    2.4 Anklam - Lassaner Kleinbahn, Mecklenburg-Pommersche Schmalspurbahnen
    2.5 Woldegker Kleinbahn
    2.6 Demminer Kleinbahnen Ost
    2.7 Demminer Kleinbahnen West
    2.8 Greifswald-Jarmener Eisenbahn
    2.9 Kleinbahn Greifswald - Wolgast
    2.10 Kleinbahn Klockow - Passewalk
    2.11 Kleinbahn Casekow - Penkun - Oder
3. Brandenbursko a Berlín (Brandenburg, Berlin)
    3.1 Kleinbahn der Kreise Ost- und Westprignitz
    3.2 Kleinbahn Glöwen - Havelberg
    3.3 Kreisbahn Rathenow-Nauen
    3.4 Buckower Kleinbahn
    3.5 Jűterbog-Luckenwalder Kreiskleinbahnen
    3.6 Spreewaldbahn
    3.7 Spremberger Stadtbahn
    3.8 Forster Stadteisenbahn
    3.9 Waldeisenbahn Muskau
4. Durynsko (Thüringen)
    4.1 Feldabahn
    4.2 Hildburghausen Eisenbahn
    4.3 Eisfeld-Schönbrunn
    4.4 Trusetalbahn
    4.5 Weimar – Rastenberger Eisenbahn
    4.6 Gera-Pforten – Wuitz-Mumsdorf

5. Sasko-Anhaltsko (Sachsen-Anhalt)
    5.1 Salzwedeler Kleinbahn
    5.2 Kleinbahn Stendal – Arneburg
    5.3 Kleinbahn Tangerműnde - Lűderitz
    5.4 Altmärkische Kleinbahn
    5.5 Kleinbahn des Kreises Jerichow
    5.6 Gommern – Pretzien
    5.7 Dessau-Radegast-Köthener Bahn
    5.8 Harzquer- und Brockenbahn, Selketalbahn (dnes Harzer Schmalspurbahnen - HSB)
    5.9 Sűdharzeisenbahn

6. Sasko (Sachsen)
    6.1Radebeul Ost - Radeburg
    6.2 Wolkenstein – Jőhstadt
    6.3 Wilkau-Hasslau – Carlsfeld
    6.4 Reichenbach unt.Bhf. – Oberheinsdorf
    6.5 Klingenthal – Sachsenberg-Georegenthal
    6.6 Grűnstätdtel –Oberrittersgrűn
    6.7 Cranzahl – Kurort Oberwiesenthal
    6.8 Thumská síť
    6.9 Hetzdorf – Grosswaltersdorf
    6.10 Mosel – Ortmannsdorf
    6.11 Mulda – Sayda
    6.12 Mügelnská síť
    6.13 Síť u města Wilsdruff
    6.14 Freital-Hainsberg – Kurort Kipsdorf
    6.15 Klingenberg-Colmnitz – Frauenstein
    6.16 Heidenau – Altenberg
    6.17 Klotzsche – Königsbrück
    6.18 Gossdorf-Kohlmühle – Hohnstein
    6.19 Herrnhut – Bernstadt
    6.20 Taubenheim – Dürrhennersdorf
    6.21 Zittau – Reichenau – Hermsdorf (Heřmanice)
    6.22 Zittau – Oybin/Jonsdorf
7. Závěr
 
 



Tato stránka (c) 2000 Richard A.Bílek. Autorem všech fotografií a článků je Richard A. Bílek, není-li uvedeno jinak. Šíření těchto informací povoleno při uvedení pramene.