• Ukrajina

    •  
  • Dnipropetrovsk (Dněpropetrovsk)


    • Třetí největší ukrajinské město začalo uvažovat o stavbě podzemní dráhy už v 70.letech. Po několika projektech se začalo stavět v roce 1981 s tím, že první trasa bude otevřena v roce 1989. Geologické problémy ovšem zavinily odkládání stavby, a když se k tomu přidaly i finanční problémy na konci 80.let, rozpad SSSR, vznik samostatné Ukrajiny (zpočátku v extrémně tíživé hospodářské situaci) začalo se o dokončení vůbec pochybovat. V letech 1991-1992 byla stavba zastavena, ale od roku 1993 se opět začalo stavět, a první 5,7 km kilometrů dlouhý úsek byl dán do provozu v květnu 1995.

    Nová trasa metra mezi nádražím a stanicí Komunarivskaja v západní části města byla postavena výhradně v podzemí, a opět, jak je ve zdejším kraji zvykem poměrně hluboko pod úrovní terénu. Všech 6 stanic má ostrovní nástupiště, a stanice jsou vyzdobeny poněkud nezvyklým obložením z keramických desek potažených barevným sklem. Každá stanice má díky tomu poměrně temné a odlišné zabarvení, což dává stanicím zvláštní, až pochmurný nádech. Všechny stanice jsou ovšem bez sloupů, což jim dává pocit vzdušnosti. Jako celek je lze hodnotit proto velmi vysoko.

    Pro provoz bylo dodáno 48 vozů tradičního typu 81.717/81.714 (24 s řidičským stanovištěm a 24 bez). Na počátku byly vlaky sestavovány z pětivozových souprav, ale pro nízkou vytíženost jezdí od roku 1996 výhradně čtyřvozové soupravy.

    Ve výstavbě je prodloužení první trasy od nádraží východním směrem do centra města, které by mělo být otevřeno v roce 2000. Plánovány jsou kromě toho ještě tři další trasy (z toho dvě by měly křižovat více než kilometr široký Dněpr), ale je velmi nejisté, zda se tyto nákladné plány podaří realizovat
     
     

    Přehled výstavby:
     

      28.05.1995   Vokzalnaja – Komunarivskaja

     
     
     
  • Charkiv (Charkov)


    • Druhé největší ukrajinské město (1,6 km) začalo projektovat stavbu metra v 50.letech. Zdejší polytechnický institut tehdy představil neobvyklý plán tzv.předměstského metra, kdy vozy metra měly plynule přecházet z podzemních tunelů na běžné železniční tratě (ať už modernizované anebo nově postavené). Předpokládal se dvojí způsob odběru proudu, na venkovních tratích 3000 V a na tunelových tratích 825 V.

    V roce 1968 se začalo se stavbou první trasy. Projekt předměstského metra se nepodařilo sice prosadit ihned, ale všechny tunely metra jsou raženy tak, aby v budoucnu mohl být zaveden provoz “železničních” a tudíž i širších vozidel (bylo by pak nutné jen upravit nástupiště). I když tento systém nebyl zaveden dosud, výhledově se s ním počítá i nadále!

    V srpnu 1975 byla otevřena první desetikilometrová trasa mezi Ul.Sverdlova (dnešní Holodnaja Gora) a Moskovskij Prospekt, kde bylo i depo. Pro provoz byly dodány ještě vozy metra typu E (v modifikaci Ež), které tu začaly jezdit ve třívozových soupravách.

    V roce 1984 byl dán do provozu první úsek druhé tratě mezi stanicemi Istoričeskij Muzej a Barbašova. Pro tuto novu trať byly dodány nové vozy metra tradičního typu 81.717/81.714, které tu jezdily ve čtyřvozových soupravách. Ve stejném roce byl rozestavěn první úsek třetí trasy, který byl dokončen v roce 1992.

    Velmi ambiciózní projekt výstavby dalších (celkem 5) tras byl ale poté pozastaven. Jen váhavě běží výstavba prodloužení třetí trasy, datum otevření nebylo ještě oznámeno. O zahájení výstavby dalších tras se sice uvažuje, ale ani zde nejsou peníze.
     
     

    Přehled výstavby:
     

      07.08.1975 (1) Holodnaja Gora – Moskovskij Prospekt
      07.11.1978 (1) Moskovskij Prospekt – Proletarskaja
      00.00.1984 (2) Istoričeskij Muzej – Barbašova
      00.00.1985 (2) Barbašova – Gerojev Truda
      10.05.1992 (3) Metrostrojitel – Naučnaja

     

    Aktuální vedení linek metra je následující:
     

      (1) Holodnaja Gora – Proletarskaja 17,3 km
      (2) Istoričeskij Muzej – Gerojev Truda 10,4 km
      (3) Metrostrojitel – Naučnaja 6,1 km


    (označení čísly je jen formální a není používáno ve styku s cestujícími)
     
     

  • Kyjiv (Kyjev)

    • Hlavní město Ukrajiny se metra dočkalo už v roce 1960, kdy byl otevřen první úsek Vokzalnaja – Dnipro o délce 5,2 km. Kyjev se tak stal třetím městě v bývalém SSSR (po Moskvě a tehdejším Leningradě), kde byl zaveden tento dopravní prostředek. Nové metro bylo opět postaveno podle stejné šablony jako všechna ostatní metra v SSSR, velmi hluboko umístěné stanice (kromě koncové stanice Dnipro, která je velmi zajímavě umístěna na břehu Dněpru, kde metro vychází z tunelu a přechází na most, vzhledem k existenci strmého břehu je ale trať prakticky bez sklonu), značná vzdálenost mezi stanicemi, veškeré stanice obloženy mramorem a další poměrně nákladnou výzdobou.

    Pro provoz byly ještě dodány vozy typu D, které konstrukčně předcházely známým vozům E (původně se počítalo pro metro v Kyjevě už s vozy E, ale zpožděný vývoj donutil dodání vozů D, které jezdily v Kyjevě až do roku 1978, kdy byly předány do Moskvy).

    V roce 1963 byla trať od nádraží prodloužena západním směrem (při té příležitosti dodány konečně nové vozy typu E), a v roce 1965 bylo otevřeno přemostění Dněpru, nová trať vedla po mostě (společně s automobily), a na druhém břehu pokračovala v úrovni terénu do stanice Darnica, kde bylo teprve otevřeno depo (do té doby se veškerá údržba prováděla v polních podmínkách ve stanici Dnipro).

    Do roku 1971 byla první trasa dokončena. Pokračovalo se pak stavbou druhé trasy, které vedla ve směru sever/jih a první úsek byl otevřen v roce 1976. Plynule se pak pokračovalo s prodlužováním této trasy a zahájila se výstavba třetí trasy. Od roku 1980 jsou dodávány nové vozy řady 81.717/81.714.

    V roce 1989 byl otevřen první úsek třetí tratě. Její rozvoj pak pokračoval navzdory špatným finančním poměrům i po 90.léta, zatím poslední úsek byl otevřen v roce 1997. Na této trase byl již podruhé přemostěn Dněpr, opět po více než kilometr dlouhém mostě (společně s úsekem Dnipro – Darnica – Lisova to jsou jediné úseky kyjevského metra, které nevedou v podzemí).

    Vzhledem k tomu, že město Kyjev soustřeďuje na svém území většinu investičních akcí země lze předpokládat další rozvoj sítě. Kromě dalšího prodloužení třetí tratě ze stanice Lukjanovská severním směrem se i nadále počítá s výstavbou čtvrté tratě metra ve směru severovýchod-jihozápad, která by měla potřetí (opět po mostě) překonat Dněpr. Naopak se stavbou páté trasy, která měla vést ve směru sever-jih, výhradně ale po levém břehu Dněpru (kde jsou jen sídliště, protože Kyjev až do 50.let 20.století ležel výhradně na pravém ve směru toku) byla opuštěna ve prospěch elektrické expresní tramvaje.

    Zatím se nepočítá s novými vozidly, pouze na trase 1 mají používané vozy typu E být nahrazeny vozy řady 81, které jezdí na ostatních dvou trasách.
     
     

    Přehled výstavby:
     
    27.11.1960 (1) Vokzalnaja – Dnipro
    20.05.1963 (1) Vokzalnaja – Berestskaja
    07.11.1965 (1) Dnipro – Darnica
    07.05.1969 (1) Berestskaja – Svjatoščin
    07.11.1971 (1) Darnica – Lisova
    17.12.1976 (2) Kresčatik – Kontraktova Ploščaď
    05.12.1980 (2) Kontraktova Ploščaď – Obolon
    10.05.1981 (2) Kresčatik – Respublikanskij Stadion
    30.12.1982 (2) Obolon – Gerojev Dnipra
    15.03.1984 (2) Respublikanskij Stadion – Libidska (Džeržinská)
    07.11.1989 (3) Teatralnaja – Klovska
    10.06.1991 (3) Klovska – Osokorki
    12.05.1995 (3) Osokorki – Charkivska
    10.04.1997 (3) Teatralnaja – Lukjanivska

     
     
     

    Aktuální vedení linek metra je následující:
     
    (1) Svjatoščin – Lisova 20,4 km
    (2) Libidska – Gerojev Dnipra 13,0 km
    (3) Lukjanivska – Charkivska 15,5 km

    (označení čísly je jen formální a není používáno ve styku s cestujícími)
     
     

    Kromě provozů v Dněpropetrvsku, Kyjevě a Charkově se o stavbu metra zajímá další miliónové ukrajinské město Doněck, kde začala výstavba metra v roce 1990. Díky finančním problémům (za kterými stojí úpadek tzv.průmyslového pásu Ukrajiny) se ovšem stavba neustále odsouvá, a otevření první trasy Majdan Trudu – Proletarskaja je tak i nadále v nedohlednu.

    Druhým zájemcem je černomořský přístav Oděssa. Zde začala rovněž v roce 1990 výstavba prvního úseku, který měl spojit nádraží s velkým sídlištěm na severu města. Ale i zde je stavba v podstatě zastavena, a naděje na její obnovu není příliš vysoká.