• Švédsko

  • Stockholm

    Hlavní město Švédska se zabývalo plány na stavbu metra už od 20.let. V roce 1930 byl předběžně schválen plán výstavby tratí podzemní železnice (Tunelbanna), ale k jeho výstavbě ještě nedošlo, i když už byl zpracován podrobný projekt a byl vyražen dokonce pokusný tunel o délce zhruba 1400 metrů. Druhý plán byl představen v roce 1941 a tentokrát se na jeho rozvoji pracovalo již podrobněji, v roce 1945 se začalo stavět a v roce 1950 byl otevřen první sedmikilometrový úsek metra mezi Slussen a Hökarängen na jihu města.

    Pro provoz byly dodány mohutné vozy C1, společné výrobky firem ASEA a Hägglunds o šířce skříně 2,8 metru a délce 18 metrů. Všechny měly jednotné provedení čtyřnápravového vozu s jedním řidičským stanovištěm, sestavovány byly vlaky o 3-6 vozech.

    Na dráze byl zaveden levostranný provoz (v celém Švédsku se totiž jezdilo v té době vlevo i na silnicích a to až do roku 1967), který se v metru používá dodnes.

    Další úseky byly otevírány v 50.letech. První trať metra byla vedena prakticky v trase severozápad-jihovýchod, s tím, že v jihovýchodní části se větvila na tři trasy.

    V roce 1964 se začala otevírat druhá trasa. Ta vede pro změnu ve směru severovýchod-jihozápad, a na obou stranách se větví na dvě trasy. Přitom v úseku Slussen- T-Centralen využívá tunelový úsek první trasy.

    Rostoucímu počtu tratí samozřejmě musel odpovídat vozový park. Od roku 1952 se dodávaly vozy typu C2, od roku 1961 pak další vozy C3. V obou případech vozy vycházely z klasických vozů C1, měly zhruba stejný vzhled i koncepci, průběžně byla modernizovaná elektrická výzbroj a interiér.

    V roce 1975 byla vcelku otevřena další, třetí trasa. Ta tentokrát začínala ve stanice Kungstradgarden, a vedla přes stanici T-Central (kde byl a je přestup na všechny ostatní tratě metra) do Västra, kde se větvila na Akallu a Hjulsta. Jejím otevřením se síť metra dostala přes 100 kilometrů a její stavební vývoj byl tím v podstatě ukončen.

    Průběžně se modernizoval a doplňoval jen vozový park. Po experimentálních vozech C5 se přešlo k vozům C6, které byly poprvé napevno spojeny do dvojic (sestavovaly se tak dvě nebo tři soupravy dohromady), k vozům C7 s tyristorovou výzbrojí, až po moderní vozy C8 a C9 z druhé poloviny 80.let.

    Koncepčně ovšem byly všechny vozy poměrně stejné, a v 90.letech už byly konstrukčně zastaralé. Firma Adtranz (která mezitím pohltila švédskou firmu Asea) proto připravila další řešení, které nese označení Vagn 2000. Nové vozy velmi pěkného vzhledu opustily koncepci samostatných vozů, a místo toho je vytvořena třívozová (průchozí!) napevno spojená obousměrná jednotka, která může být spojena s druhou do jednoho vlaku. Prototyp tohoto vozu vyjel v roce 1997, a od roku 1999 by měly vozy Vagn 2000 (interně též C20) dodávány sériově, měly by tak nahradit většinu starších vozů (kterých je k dispozici cca. 900).

    Od roku 1975 se prakticky nezměnila délka sítě (jen v roce 1994 byl otevřen krátký úsek Bagarmossen – Skarpnack). Bohužel, tento trend by se neměl změnit ani nadále, protože ve stavbě je jen další krátký úsek Hjulsta – Barkarby, který by měl být otevřen v roce 2001. I nadále je tak ve “stavu” stockholmského metra 105 kilometrů tratí, z nichž je 62 v tunelech, 10 km na viaduktech a zbytek (hlavně v jižní části města) je pozemní.

    Provozně je síť uspořádána poněkud nevšedně, protože kromě existence tří základních tratí existuje 9 linek, které ovšem jezdí velmi často v souběhu s jinými trasami)
     
     

    Přehled výstavby:
     
    10.10.1950 zelená Slussen – Hökarängen
    00.12.1950 zelená Välingby – Hötorget
    00.10.1957 zelená Hässelby Strand – Välingby
    00.10.1957 zelená Slussen – Hötorget
    00.10.1958 zelená Skärmabrink – Bagarmossen
    00.10.1960 zelená Hökarängen – Farsta Centrum
    00.11.1960 zelená Gullmarsplan-Hagsätra
    22.05.1964 červená T-Centralen – Fruängen
    22.05.1964 červená Liljehollmen – Ornsberg
    15.06.1967 červená T-Centralen – Röpsten
    10.08.1967 červená Ornsberg – Värberg
    00.00.1971 zelená Farsta Centrum – Farsta Strand
    00.00.1972 červená Värberg – Fittja
    00.00.1973 červená Ostermalmstorg-Mörby Centrum
    10.01.1975 červená Fittja-Norsberg
    22.07.1975 modrá Kungstradgarden – Akalla
    22.07.1975 modrá Västra – Hjulsta
    10.12.1994 zelená Bagarmossen – Skarpnack

     
     
     

    Aktuální vedení linek metra je následující:
     
    10 Kungstradgarden – Hjulsta (modrá) 16,5 km
    11 Kungstradgarden – Akalla (modrá) 14,5 km
    13 Röpsten – Norsberg (červená) 26,4 km
    14 Röpsten – Fruängen (červená) 17,0 km
    17 Alvik – Skarpnäck (zelená) 11,0 km
    18 Farsta Strand – Hässelby Strand (zelená) 28,9 km
    19 Hagsätra – Akeshov (zelená) 16,4 km
    23 Mörby Centrum – Norsborg (červená) 29,9 km
    24 Mörby Centrum –Fruängen (červená) 18,9 km

    (pozn.: vzhledem k vedení několika linek metra na jednom úseku neodpovídá celkový součet délky délce tratí).