Bucuresti (Bukurešť)

Hlavní město Rumunska usilovalo o postavení metra již před I.světovou válkou, první projekt pochází z roku 1908, ale z pochopitelných důvodů se nerealizoval. Myšlenka metra přišla na přetřes roku 1952, tehdy se již počítalo se sovětskou pomocí, ale ani tehdy se stavba nerealizovala. V 70.letech se plány začaly rodit znovu, již racionálněji. V první polovině 70.let prožívalo Rumunsko jistý vzestup, podpořený hlavně rozvíjející se těžbou ropy (to, že zásoby jsou dosti mizivé se zjistilo pak někdy v roce 1982), a proto se o stavbě metra v Bukurešti začalo uvažovat znovu, hlavně z prestižních důvodů. V roce 1974 bylo schváleno vybudování sítě 3 tras metra, následujícího roku se začalo stavět. Jako v jediné zemi tehdejšího východního bloku se nepočítalo s nějakou větší spoluprácí se Sovětským Svazem, naopak, byla snaha vybudovat celý podnik co možná samostatně.

První úsek “červené” trasy o délce cca.8 kilometrů byl otevřen už v roce 1979. Rovněž v otázce vozidel se rozhodlo jít Rumunsko vlastní cestou, vagónka Astra v Aradu vyvinula vlastní čtyřnápravový vůz pro metro s jedním řidičským stanovištěm (vozy jsou opět spojovány zády k sobě do obousměrných jednotek, které mohou být řazeny do jednoho vlaku až v počtu tří vozidel). 36 tun vážící vůz překvapivě moderního vzhledu byl dlouhý 19 metrů a měl na každé straně 4 dveře. Napájecí systém byl zvolen standardní, tj. 750 V s napájením třetí kolejnicí, pro provoz v depech ovšem měly vozy malý polopantograf a odebíraly proud z trolejového vedení.

Vlastní konstrukce tunelů a stanic se již příliš neodlišovala od sovětského stylu, i zde byly všechny stanice výhradně podzemní, relativně hluboko pod povrchem (jediným povrchovým úsekem až do dnešních dnů je zhruba 500 metrů dlouhý úsek mezi stanicemi IMGB 1 a IMGB 2 na jižním úseku druhé, “modré” trasy. Stanice byly rovněž obkládány mramorem a obvykle byly v provedení se dvěma řadami sloupů, i když existovaly i stanice s postranními nástupišti.

Naprosto nevšedním byl provozovatel, protože tím se nestal bukurešťský dopravní podnik, ale státní dráhy CFR. Až v roce 1983 byl ustaven podnik Metrotex, který převzal odpovědnost za provoz metra. Není ale ani nadále podřízen dopravnímu podniku, ale spadá přímo pod ministerstvo dopravy.

V 80.letech zažilo metro velmi rychlý rozvoj, v letech 1983-1987 byla prodlužovaná první trasa, v roce 1986 byl otevřen první (v roce 1987 druhý) úsek druhé, “modré” trasy a v srpnu 1989 se začalo jezdit i na třetí, “zelené” trase. Vzrůstajícímu počtu tratí pochopitelně byl přizpůsobován i počet vozidel, v roce 1990 už bylo k dispozici rovných 500 vozů, čili 250 dvouvozových jednotek.

Slibný rozvoj metra byl ale v roce 1990 zastaven. Na rozestavěných úsecích metra nebyly práce oficiálně zastaveny, ale stavba pokračuje od té doby dopředu jen velmi pomalým tempem.

V roce 1995 došlo k poměrně významné provozní změně, když došlo ke zřízení okružní tratě. Ta využívala jednak původní “zelenou” trať, jednak část “červené”, která měla podobu rozvětvení, a jednak má dosud společný provoz s “červenou” tratí na části trasy

V roce 1996 byl podnikem Metrotex dohodnut harmonogram dalšího postupu, který počítá s dokončením obou rozestavěných úseků nejpozději do roku 2001, v tomto roce by se měla rovněž rozeběhnout stavba čtvrté trasy. Pro plánovanou obnovu vozového parku pak bylo ustaveno konsorcium firem Astra (vagónka Arad) a Ganz, které by mělo pracovat na vývoji těchto vozidel. Časové termíny zatím ale nejsou pevně stanoveny.
 
 

Přehled výstavby:
 

16.11.1979	Červená	Timpuri Noi – Erollor
16.11.1979	Zelená	Erollor – Semanatoarea (do 1995 pojížděno červenou tratí)
28.12.1981	Červená	Timpuri Noi – Republica
19.08.1983	Červená	Erollor – Industrillor
22.12.1984	Zelená	Semanatoarea – Cringai (do 1995 pojížděno červenou tratí)
24.01.1986	Modrá	Piata Uniri – IMGB 2
24.10.1986	Modrá	Piata Uniri – Pipera
25.12.1987	Zelená	Cringai – Gare Du Nord (do 1995 pojížděno červenou tratí)
17.08.1989	Zelená	Gare Du Nord – Dristor

 

Aktuální vedení linek metra je následující:
 

Červená	Industrillor – Republica	19,2 km
Modrá	Pipera - IMGB 2	18,9 km
Zelená	Dristor – Ellor (a dále po červené na Dristor)	19,1 km