Rychle se rozvíjející průmysl v okolí Ostravy podnítil již na sklonku
minulého a na začátku tohoto století přípravy na stavbu drobných drah,
které měly spojit Ostravu a okolní obce s průmyslovými závody na Ostravsku.
Mezi první dráhy tohoto druhu patřila také plánovaná dráha Ostrava-Karviná
(Karviná se tehdy jmenovala Karvín, později Karvinná). První snahy o stavbu
této dráhy se datují od roku 1903, kdy o ní začala jednat městská dráha
v Moravské Ostravě. Defintivní projekt a žádost o koncesi jsou předloženy
o rok později, koncese je udělena v roce 1907, zní na úzkorozchodnou dráhu
rozchodu 760 mm s parním provozem. V srpnu 1908 (kdy je již stavba zahájena)
je koncese zvláštním výnosem rozšířena o možnost provozu dráhy v elektrické
trakci. Dráha nese název Místní dráha Ostrava - Karviná (MDOK)
Provoz na celém dvacetikilometrovém úseku je zahájen v březnu 1909,
kdy je k dispozici 6 elektrických vozů opět z vagónky v Kopřivnici a 9
vlečných vozů vyrobených tamtéž. Vše je doplněno jednou elektrickou lokomotivou
a několika nákladními vozy. Definitivní pravidelný provoz mezi Ostravou
a Karvinou je zahájen až 1.11.1909, odklad je zaviněn kromě zmatků ohledně
koncese také živelní pohromou, při které je zatopena vozovna na Zárubku.
Dráha začínala v Moravské Ostravě u divadla (dnešní Smetanovo náměstí)
a vedla odtud přes Zárubek, Hranečník, Radvanice a Petřvald do Orlové-dolů
a odtud přes Jámu Jindřich a pivovar v Karviné do nádraží v Karviné. Kromě
toho byly k dispozici nákladní vlečky na tzv.Místní nádraží v Ostravě (viz
DPMO) a k dráze Ostrava-Hrušov (zde 1911-1917 i osobní provoz).
Postavením těchto tratí byl vlastně stavební vývoj MDOK (až do jejího
administrativního zániku) ukončen. Dále se konaly už jen dílčí modernizace,
jako třeba výstavba nové výhybny v Petřvaldě. První změnou bylo až zakoupení
tří motorových vozů v roce 1913, následovaných dodávkou jednoho motorového
a tří vlečných vozů z kopřivnické vagónky v roce 1919. Po jejich dodání
jezdí na dráze až čtyřvozové vlaky (dva motorové a dva vlečné vozy).
V této formě zůstává provoz až do roku 1938, kdy je zásluhou polského
záboru pohraničí rozdělen na dvě části, na úsek Moravská Ostrava - Radvanice
a na úsek Radvanice - Karviná, v polské správě. Tento způsob ovšem trvá
jen rok, od 8.září 1939 (na rozdíl od SZD) je provoz formálně opět sjednocen
do Místní dráhy Ostrava - Karwin, je tak uváděn i v železničních jízdních
řádech.
Po válce je provoz na trati obnoven již 12.května, ale vzhledem k zničenému
mostu přes Ostravici se jezdí jen "na dohled" centra města, odkud se musí
pokračovat pěšky. Provoz na Smetanovo náměstí je zahájen až 27.10.1945.
V letech 1945-1948 provoz na dráze stoupal, bylo rozhodnuto posílit
vozový park. Objednány byly ale prozatím jen vlečné vozy, netradičně z
vagónky ve Studénce, kterých bylo dodáno v roce 1948 8 kusů.
Diskuse o budoucnosti MDOK, vedené od konce II.světové války nakonec
nacházejí řešení: od 1.července 1949 se dráha stává součástí Dopravního
podniku města Ostravy...
Pokračování: Dopravní podnik města Ostravy
Vozový park MDOK:
motorové vozy
| ev.č. | skříň/el.výzbroj, r.v. | místa | vyřazen | poznámka |
| 1 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.421, |
| 2 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.422, |
| 3 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.423, |
| 4 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.424, |
| 5 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.425, |
| 6 | Kopřivnice/SSW, 1909 | 48/40 | 1949/1967 | do DPMO, od 1953 ev.č.426, |
| 7 | Kopřivnice/SSW, 1912 | 42/40 | 1949/1963 | 1911 reko z vleku 109,1921 zpět na vlek 109 |
| 7 (ii) | Kopřivnice/SSW, 1920 | 48/40 | 1949/1968 | do DPMO, od 1953 ev.č.427, nyní jako muzejní v TM Brno |
| 8 | Kopřivnice/SSW, 1913 | 48/40 | 1949/1973 | do DPMO, od 1953 ev.č.428, |
| 9 | Kopřivnice/SSW, 1913 | 48/40 | 1949/1964 | do DPMO, od 1953 ev.č.429, |
| 10 | Kopřivnice/SSW, 1913 | 48/40 | 1949/1967 | do DPMO, od 1953 ev.č.430, |
vlečné vozy
| ev.č. | skříň, r.v. | místa | vyřazen | poznámka |
| 101 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1967 | do DPMO (124), od 1953 ev.č.470 |
| 102 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1967 | do DPMO (125), od 1953 ev.č.471 |
| 103 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1967 | do DPMO (126), od 1953 ev.č.472 |
| 104 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1961 | do DPMO (127), od 1953 ev.č.473 |
| 105 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1967 | do DPMO (128), od 1953 ev.č.474 |
| 106 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1962 | do DPMO (129), od 1953 ev.č.475 |
| 107 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1966 | do DPMO (130), od 1953 ev.č.476 |
| 108 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1967 | do DPMO (131), od 1953 ev.č.477 |
| 109 | Kopřivnice, 1909 | 42/41 | 1949/1966 | do DPMO (132), od 1953 ev.č.478 |
| 110 | Kopřivnice, 1920 | 42/41 | 1949/1965 | do DPMO (133), od 1953 ev.č.479 |
| 111 | Kopřivnice, 1920 | 42/41 | 1949/1965 | do DPMO (134), od 1953 ev.č.480 |
| 112 | Kopřivnice, 1920 | 46/54 | 1949/1965 | do DPMO (135), od 1953 ev.č.480 |
| 113 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1964 | do DPMO (136), od 1953 ev.č.480 |
| 114 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1966 | do DPMO (137), od 1953 ev.č.483 |
| 115 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1967 | do DPMO (138), od 1953 ev.č.484 |
| 116 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1967 | do DPMO (139), od 1953 ev.č.485 |
| 117 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1973 | do DPMO (140), od 1953 ev.č.486, nyní muzejní v TM Brno |
| 118 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1971 | do DPMO (141), od 1953 ev.č.487 |
| 119 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1971 | do DPMO (142), od 1953 ev.č.488 |
| 120 | Studénka, 1948 | 46/54 | 1949/1969 | do DPMO (143), od 1953 ev.č.489 |